Prvního března 2010 uplynuly už tři roky od chvíle, kdy mě panička slavnostně dopravila z olomouckého útulku DOMŮ a já jsem tenkrát ještě sama pro sebe měla svůj pelíšek, hračky, pánečky. Protože ale o čtyři měsíce později k nám přibyla Beruška, tak jsem ji samosebou pozvala na dovezeninovou oslavu (a doufám, že mi to v červenci oplatí!).

Panička nám udělala k večeři každé jednu pořádnou omeletu naplněnou tvarohem. Berče kapaly sliny, ale musely jsme ještě zapózovat před plným talířem. Po povelu "můžete" nás už nic neudrželo a obě jsme zabořily čumáčky do té dobroty. Mňam!