Po důkladném zmapování okolí Sluneční zátoky u Ledče nad Sázavou během tří dovolených zde strávených jsme usoudili, že změna prostředí bude prospěšná. Pátrání na internetu mě zavedlo na stránky malého tábořiště u Moravské Třebové.

Objednali jsme si tu menší dřevěnou chatičku s verandou na přelom července a srpna. Potom projevili zájem o společné rekreování naši přátelé z psí louky - Luboš s Věrkou a pejskem Endym. Jenomže na náš termín už pro ně nebyla volná další chatka... Naštěstí nám provozovatelé vyšli ochotně vstříc a termín dovolené jsme posunuli o týden dříve. Společně jsme potom vyjeli z našeho sídliště dvěma auty značky Suzuki - toto bylo naše úplně první cestování na dovolenou autem!

Nástupní den jsme věnovali letmému prozkoumání nejbližšího okolí. Objevili jsme nedaleký rybník, strmou skálu a močál, v jehož blízkosti se Zlatynka tak "naparfémovala", že smrděla víc než dost...

První delší výlet jsme si naplánovali na hrad Bouzov a do Loštic prohlédnout si muzeum tvarůžků. Protože hradní pánové mají v pondělky zavírací den, bylo nám dopřáno pouze postát před branami. Jelikož se zde ale zrovna natáčela ruská pohádka "Dvanáct měsíčků", koukali jsme aspoň na herce v pohádkových kostýmech. Loštické muzeum nám nabídlo nejen nahlédnutí do historie výroby této "voňavé" lahůdky, také jsme si mohli různé exempláře zakoupit v přidruženém obchodě. Ehm, vůbec jsem netušila, že někoho napadne vyrobit tvarůžkové zákusky...

Já sama jsem jeden celý den (ve středu) věnovala týrání těla a na laskavě zapůjčeném polozávodním kole jsem vystartovala z tábořiště směrem na Maletín, Hynčinu a nádherným dlouhým sešupem přes Lupěné do Zábřehu na Moravě. Na tomto prvním "kontrolním bodu" jsem zakoupila pro pánečka noviny a přes Postřelmov a Bludov jsem zacílila do Šumperka. Skutečnost, že v nedalekých Velkých Losinách je Muzeum papíru, mě přesvědčila znovu šlápnout do pedálů a zajet se na tento zázrak podívat přes Vikýřovice a Petrov nad Desnou. Žel, drahé a navíc půjčené kolo jsem si nemohla dovolit zanechat napospas osudu venku po dobu prohlídky, tož jsem si jen koupila turistickou kulatou placku a začala hledat nejbližší občerstvení za účelem doplnění pohonných hmot do žaludku.

Dohromady jsem za tento den ušlapala vcelku v pohodě 95 km a obohacena o nesmírně důležitý poznatek: že nestačí vzít si s sebou vypolstrované cyklistické kalhoty a vlastní helmu, nýbrž také i vlastní sedlo! Neb dva dny jsem chodila jako kachna z důvodu nadstandardního otlačení svých sedacích částí...

Dovolená ve Svojanově byla parádní a byli jsme všichni spokojeni. Jen škoda, že hub bylo jako šafránu...