Zlatka&Beruška - naše psí sluníčka

Důvodem - úvodem zrodu těchto stránek:

Obě naše útulková psí děvčata - Zlatka & Beruška - nám natolik obohatila náš život a nenuceně pomohla najít skvělé přátele se stejnou láskou ke psům, že si zaslouží, aby jejich kouzlo, náklonnost i psí lumpárničky neupadly v zapomnění...

Soužití s našimi holkami je pestré a přináší spoustu situací, do kterých "bychom se nebyli dostali, kdybychom si je nebyli vzali" - kam s dvěma fenkami na dovolenou? Jak definitivně zabezpečit odpadkový koš? Jak zachránit vlastní bundu? Kterak grilovat kuře a nenechat si ho sežrat? Souboj mozku psího a člověčího a psí láska má své veliké kouzlo a kde je jeho hranice? To ví jen Beruška a Zlatuška...

ZLATKA:

V Olomouci mě našli někde u hřbitova, zrovna začínal studený únor a já, jako malé opuštěné několikaměsíční štěndo, jsem byla ubytována v olomouckém útulku. Tam jsem dostala jméno Zlatka a protože k mému kožíšku pěkně pasovalo, moji páníčci mi ho už nechali. Útulku jsem naposledy zamávala ve čtvrtek 1. března 2007 a už jsem si to šupajdila vlakem do svého nového domova v Brně. Po příjezdu jsem vážila 3,3kg a protože jsem byla ještě psí batole, nic mi nebránilo vyrůst do svých současných asi 7kg. Zdědila jsem mističku po předchozí fenečce páníčků - Bětušce - které jsem prý hodně podobná - především proto si mě taky páníčci vybrali :-) . Fotografii níže pořídil útulek.

Co mám především v "popisu práce:"

  • olizovat, pusinkovat, šmajchlovat se
  • kdykoli a s nadšením běhat a skákat za tenisákem
  • na procházkách držet se paničky nadosah, nejlépe hned za patami
  • šílet nadšením, když páneček vytáhne ze skříně mou cestovní kabelu

Prvotní snímek Zlatky pořízený útulkem

BERUŠKA:

Také jsem se toulala po Olomouci, ještě blíže útulku, kam mě odchytili, než kolegyně Zlatka. Přidělili mi tam jméno Mirča a nějak si nevšimli, že mám něco s pravou zadní nožičkou. Nechtěla jsem v útulku jíst, měla jsem za sebou úraz a vůbec jsem to myslím chtěla zabalit. Moje váha klesla až na 11,5kg. Páníčci, kteří si pro mě všichni přijeli i se Zlatkou, si mé boule na kyčli všimli už na nádraží a doma mě potom nechali operovat. Špatně srostlá zlomenina krčku kosti stehenní mě už netrápí a běhám jako laňka. Navíc díky operaci se zjistilo, že i když mi odhadovali několik let a vypadala jsem na patnáct, byla jsem ještě štěně. A jsme se Zlatkou kupodivu obě prakticky stejně staré! Snímek níže byl pořízen útulkem.

Co mám hlavně v "popisu práce:"

  • šmajchlovat se
  • být stále při chuti a bez váhání se za jídlem vloupat i do odpadkového koše
  • na procházkách samostatně prozkoumávat okolí, ale na paniččino zavolání se někdy i tryskem vracet
  • s oblibou štěkat na kolemjdoucí
  • klidně i v prosinci ochotně hupsnout do řeky nebo alespoň kaluže či bláta

Prvotní snímek Berušky pořízený útulkem

Otázky?Návrhy?

Chcete mi napsat?

Veliký chlad a především mrazy mnohým pejskům v útulcích, zejména těm krátkosrstým, docela jistě nesvědčí, tak se panička dobrovolně zavázala každou zimu uskutečnit nápad.